Studium vysoké školy může být opravdu dřina. Na konci získáme mnoho odborných znalostí
a tzv. „tvrdých dovedností“ (hard skills), díky kterým jsme kvalifikováni vykonávat zvolenou odbornou profesi. Tak směle do toho! Po škole máme vše, co potřebujeme… Nebo ne?

Získat znalosti je jedna věc, dokázat je pak na pracovním trhu „prodat“, je věc druhá. Úloha tzv. „měkkých dovedností“ (soft skills) v posledních letech nabírá na významu a hraje zásadní roli nejen při pracovním pohovoru samotném, ale také při následném fungování na pracovišti. Dokázat se s druhými konstruktivně domluvit, spolupracovat v týmu, efektivně si organizovat svůj čas nebo formulovat své názory přesvědčivě. Díky těmto dovednostem můžeme předcházet zbytečným nedorozuměním, lépe zvládat konflikty v týmu, posílit svou produktivitu a udávat směr vlastní kariéře a hlavně, zúročit všechnu tu dřinu!

Podívali jsme se důkladněji na to, jakých výsledků v soft skills dosahují naši studenti, díky odborníkům z YClusteru, kteří pro nás zajišťují službu videointerview.

Že v sebeprezentaci nestačí jen „vysypat argumenty z rukávu“ vnímají i studenti ČVUT, kteří měli možnost si na vlastní kůži svoje soft skills vyzkoušet, a tak je i prověřit
a zdokonalit. Nejčastější „zakázkou“ byla příprava na pracovní pohovor, dále příprava na přijímací pohovor na zahraniční univerzitě a příprava na vedoucí roli. Studenti se zájmem lépe poznat úroveň svých měkkých kompetencí získali psychologické vyhodnocení a zpětnou vazbu s doporučeními, jak se svým potenciálem dále pracovat.

Jaké kompetence studentů videointerview prověřilo?

Studenti si vybírali ze dvou typů interview, každé z nich je zaměřené na jiné kompetence:

Sebepoznání – interview zaměřené na sebereflexi. Slouží pro nasměrování v osobním rozvoji a mapuje následující:

  • Aktivní přístup – projevování vlastní iniciativy v přístupu k práci a úkolům
  • Time management – práce s prioritami, efektivní nakládání s časem, plánování
  • Efektivní komunikaci – sebevyjádření a jednání s komunikačními partnery
  • Zvládání stresu – psychické předpoklady pro zvládání vysokých nároků
  • Sebedůvěra – jistota ve vlastní předpoklady pro úspěch v práci

Sebeprezentace – interview zaměřené na vystupování u pracovního pohovoru, ale
i všeobecně na sebeprosazení se v pracovním kontextu. Zaměřuje se na:

  • Orientaci na výkon – práce s cíli, vytrvalost, dotahování úkolů
  • Vliv a přesvědčivost formulace názorů, návrhů, požadavků a argumentů, asertivitu
  • Orientaci na tým – schopnost spolupráce, společné řešení problémů, vztahy
  • Organizační dovednosti organizace práce a projektů, koordinace
  • Sebereflexi vědomí silných a slabých stránek, příčin a důsledků svého jednání, práce se zpětnou vazbou a zaměření na další rozvoj

A jak si studenti v jednotlivých interview vedli?

Téměř dvojnásobný zájem u studentů byl o variantu sebereprezentace než o variantu sebepoznání. Výsledky obou video-interview se pak ale procentuálně nelišily. Úroveň kompetencí se pohybovala na horní hranici pásma průměru, okolo 64 %. V oblastech jako je orientace na výkon a sebereflexe se studenti pohybovali mírně nad průměrem (69 %), což může znamenat, že tyto kompetence jsou rozvíjeny a posilovány už během studia.

 

Nižší výsledky se pak objevovaly v kompetencích jako je orientace na tým, vliv a přesvědčivost, kterým se ve škole takové pozornosti dostávat nemusí. I tak studenti průměrně dosahovali
58 %, takže je vidět, že mají rovněž v těchto oblastech na čem stavět. Zároveň se ale u těchto kompetencí vyskytovaly největší výkyvy. U některých studentů bylo patrné, že už zkušenost například s prací v týmu mají a spolupracovat dovedou, někteří však ještě mnoho zkušeností ze školních projektů nenačerpali.

Kam směrovala rozvojová doporučení YClusteru?

  1. Co chci a na čem stavím jako na základu úspěchu

Důležitý bodem na v cestě k úspěchu je vědět, co mě baví, co mě naplňuje a čemu se chci věnovat. Co jsou moje silné stránky? Jaké jsou naopak ty slabé? Ujasnit si, na čem vůbec stavím. Na místě je také zamyslet se nad svými prioritami. Mám stanovené reálné cíle? Je organizace mého času efektivní? 

  1. Vyzdvihnout vlastní přínos

Když už vím, co chci a co dokážu, je na řade to prodat. Je velmi důležité vědět, co chci od zaměstnavatele dostávat – jaké platové ohodnocení bych si přál a jaké benefity bych uvítal. Na pohovoru je ale dobré zkusit na to jít z té druhé strany. Čím jsem pro firmu přínosný? Co mohu nabídnout? Je to skvělá úroveň angličtiny nebo ovládnutí zásad asertivní komunikace? Zde zároveň platí – čím konkrétnější příklady jsou uvedeny, tím lépe.

  1. Prosadit se neznamená „souboj“

Doporučující princip, který z video-pohovorů vyvstal a prolínal se všemi oblastmi, je posun od já proti druhým“ k „já s druhými“. Situace, ve které se to typicky může objevovat, je řešení konfliktů. „Mám pravdu!“ = „Vyhrál jsem“. No, a pokud ji nemám, tak jsem „prohrál“, a budu si dále myslet své… Jde zde opravdu o to druhého „ukamenovat argumenty“ a „být onen vítěz“? Co třeba zkusit připustit variantu, že ani jeden nemusí znát přesné řešení předem, ale je možné ho objevit společně? V tomto případě by šlo o spolupráci. A spolupracovníci nemusí znamenat hrozbu, naopak. Mohou nám poskytnout nový úhel pohledu. Tento způsob přemýšlení lze uplatit také v oblasti vedení lidí (leadershipu).

Vystavit se na kameru, odpovídat na otázky, které jsou předem neznámé a nechat se hodnotit neznámým psychologem… to jistě není nic komfortního. A ač byla rozvojová doporučení pro každého jiná, všichni studenti byli za tuto zkušenost rádi a vnímali ji jako přínosnou. A že těžce na cvičišti… zde platí obzvláště. Soft skills lze rozvíjet a my s tím studentům pomáháme. Byla by totiž škoda ty těžce vydřené hard skills neumět prodat.